Listopad 2014

Strach

30. listopadu 2014 v 12:44 | Lucie |  Topics
don't let your past steal your future - Google Търсене
Strach je lidská emoce, která nám pomáhá přežít. Strach motivuje, abychom se vyhnuli nebezpečí. Přesto bych řekla, že v dnešní době jsou naše strachy přehnáné a často zbytečné. Bojíme se odmítnutí, zklamání. Toho, že nejsme dostatečně dobří. Bojíme se udělat změnu. Bojíme se milovat, protože jsme měli zlomené srdce. Je zřejmé, že strach nás každodenně ovlivňuje a je naší součástí. Nejdůležitější je své strachy si přiznat.
V mém životě strach dostal hlavní roly. Jako bych byla loutka a on tahal za provázky. Tolik úžasných příležitostí mi proklouzlo prsty, jenom protože jsem se bála.
Bojím se samoty.
Bojím se, že nejsem dostatečně dobrá.
Bojím se názorů ostatních. Záleží mi na nich víc než na mých vlastních.
Bojím se, že zklamu.
Bojím se, že zratím lidi, které miluju.
Bojím se neúspěchu.
Bojím se zamilovat.
Bojím se změny, přesto po ní tolik toužím. (jsem normální ?)

Své strachy by jsme měli překonávat - zní to strašně hloupě od člověka, který se bojí mnohem víc než ostatní. Od člověka, který nikdy nepřekonal jediný svůj strach. Od člověka, co si nikdy není jist, jestli je dostateně dobrý.
Překonat svůj strach je výzva. Proto chci, aby každý z vás, co to čte, se zamyslel nad tím, co vás děsí a co ve vás vzbuzuje strach a jak tento strach můžete překonat.

Lucie
"Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte."
"Strach lže a ty mu věříš."

Listopad aneb období čajů.

18. listopadu 2014 v 18:53 | Kejt* |  Topics
Vítejte u nového článku s tématem podzim,aneb období čajů.

Ani jsem nezavřela oči a šup je tu PODZIM. S ním přichází i to krásné pití čajů.
Já osobně miluju čaje a hlavně v těchto obdobích. Znáte to ? Zalezete si do postele,uvaříte čaj a koukáte na filmy ? Nebo si sednete na parapet k oknu,sluchátka do uší a koukáte na déšť a přitom popíjíte svůj oblíbený čaj. Úžasné. Něco to do sebe má,no ne ?

Střední škola aneb život na gymnáziu.

8. listopadu 2014 v 22:03 | Lucie |  Topics
Ahoj, po dlouhé době se hlásím i já. Nebudu se tu zabývat, proč jsme tu nebyli a podobně, jdeme rovnou k článku(je to vystvětleno v článku níže).
We do
Dlouho jsem přemýšlela, o čem by měl být dnešní článek a po dlouhém dumání jsem se rozhodla napsat článek o věci, která v poslední době dost ovlivňuje a mění můj život a to je škola, lépe řečeno střední škola.
Začněme od začátku.. v dubnu tohoto roku jsem složila přijímací zkoušky na gymnázium,a jelikož jí mám doslova za barákem, jsem se rozhodla, že jí budu naštěvovat po další čtyři roky svého života - jaká to osudná chyba.
Když jsem v září nastoupila na tuto střední školu, psychicky mě to položilo. Nejen, že jsem postrádala lidi, které jsem znala, své kamarády, ale bylo toho prostě až moc najednou na holku jako jsem já. Každý den jsem se vracela domů s náladou pod psa a usínala jsem se slzami v očích. Doslova jsem přežívala den po dni.
breakStřední jsou nejlepší roky života říkají. Heh Kecy! Možná je to mnou, ale já to tam opravdu nenávidím.
Po 2 měsících a 8 dnech mohu říct, že se vše zlepšilo(v rámci možností). Zvykám si každým dnem a dělám, co mohu, abych s udržela známky a nepropadala. Učení je těžké, je toho moc, ale bojuju !
Tímhle článkem se snažím říct, že vše se nakonec obrátí k lepšímu a že stojí za to bojovat. Nevím, co mi přinese zítřek, ale já jsem připravená se s ním vypořádat. Nikdy se nevzávejte a jděte si za svými sny !