Angel of my life - 2. díl

5. května 2014 v 14:19 | Kejt* |  Angel of my life
Přináším vám druhý díl mého příběhu - Angel of my life. Snad to aspoň někdo přečte. napište mi prosím váš názor do komentářů,ať vím co mám zlepšovat :)


"Ano ? " Prohlásila jsem do telefonu.
"Čáu, Lill co dnes večer děláš ?" Ozval se hlas mého nejlepšího kamaráda Timma.
Timm je kluk se kterým se znám už od školky. Nemám před ním žádné tajemství, vždy mi pomohl,když jsem potřebovala. Je to můj bratr,kterého jsem nikdy neměla.
"Timme, teď jsem v práci,ale večer mám čas. Proč pak ?" zeptala jsem se zvědavě.
" Mám takový problém" řekl váhavě.

" Ano,poslouchám. Tak o co jde Timme" pronesla jsem důvěrně,ikdyž jsem se bála co na mě vybalí.
Nejdřív bylo ticho,ale po chvilce se ozvalo " Víš,naše firma pořádá výročí 100 let.Budou tam největší podnikatelé z celého okolí a celkově to bude velká akce a já nemám partnerku. Víš napadllo mě jestli by si mi ji nenahradila. Šli bychom tam jako přátelé!" vynesl ze sebe.
Páni! Já a do společnosti ?
S Timmym jsme si rozumněli,protože jsme ani jeden nepotkal lásku. On byl taková ta moje nejlepší kamarádka, dá se říct. Nemůžu ho odmítnout,co by chudák dělal.
" No, jestli na tom trváš, tak ti ráda budu dělat společnost" řekla jsem váhavým tonem.
" Ooo děkuju Lilly, máš to u mě. Tak dnes večer v pět jsem u tebe. Mám tě rád, pa Lill! " oddechl si a v telefonu šlo slyšet jeho nadšení. Zaklapl sluchátku.
Super! Takže dnešní večer zabranej.

Ježiši!! No co si vezmu na sebe ? Jak se nalíčím a jaký si udělám účes ?! Doháje! Ano,ty si opravdu šikovná. Odkývneš a ani nevíš co.


"Ty vám perfektně sednou" řekne mi s úsměvem prodavačka.
Chvíli si ji měřím a pak se otočím do velkého zrcadla a s hlavou skloněnou k levé straně si je prohlížím. Jsou to takové ty typické šaty na červený koberec co nosí velké hvězdy,když jdou na premieru svého filmu. Dlouhé až na zem,nepůjdou mi vidět ani boty jestli si je koupím. Mají bílo-šedou až krystalickou barvu s jedním ramenem a pod prsy pásek,který připomíná copánek. Nějaký hlas uvnitř mého těla na mě kříčel ber je! a druhý zase ne,viděl jsem lepší!
Nakonec se rozhodnu,že si je vezmu,snad mu neudělám ostudu,bůh ví kdo tam bude. Podnikatelé z Číny,Japonska či dokonce střední Evropy ? Nad touto myšlenkou se musím zasmát.
"Slečno ? Přejete si ještě něco ?" zeptala se mě profesionálním hlasem žena za pultem.
"Ne děkuji to bude vše" zkoušela jsem ji napodobit.
Zaplatila se a vyrazila domů. Cestou se stavím ještě pro něco k jídlu,asi čínské nudle od HOWER"S BAR, mají tam nejlepší nudle na světě.

Kouknu na hodinky a je půl čtvrté,rychle si začnu kulmovat vlasy po malých pramíncích. Když jsem hotová tak to celé přelakuju a má přehnaná reakce mě převalí. Začnu kašlat jako o závod. Zatracený lak,postěžuje si mé podvědomí.
Teď stojím před zrcadlem nové šaty,celou hlavu ve vlnkách a make-up jako celebrita. Tak je čas.
Cink cink! Slyšela jsem zvonek a šla jsem otevřít. Snad mu nebudu dělat ostudu,poád jsem si opakovala. Pomalu jsem chytla za kliku,pořádně se nadechla a otevřela dvěře. PÁNI! On... je absolutně dokonalý. Můj nejlepší přítel stál předemnou oblečen jako herec. Perfektně padlé sako s kalhotami a ladící kravatou. Vlasy ve stylu "Hoollywood",zuby jiskřivě bílé až se mi podlamovaly nohy.
"Jsi krásná" řekl ohromeně,ale na můj obdiv to nemělo.
"Ty si tak .......dokonalý" vykoktala jsem ze sebe. Když máte nejlepšího přítele,znáte jeho ušmudlenou tvář,roztržené kraťasy a pak když k vám přijde takhle,bojí te se,jestli se vůbec znáte.
"Můžeme ?" řekl tíše.
Stála jsem tam na vysokých jehlách,ale stejnak byl vyšší. S lodičkami,jsem to uměla jako z hodinami,ale teď mi přišlo,že každou chvíli se svalím a hodím "držku". Vzala jsem si kabelku,zamkla jsem a vedle mého nejlepšího kamaráda,který se i teď zdál jako ze snu jsem kráčela do večera plného překvapení.



Pokračování příště.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Monii. Monii. | Web | 5. května 2014 v 19:10 | Reagovat

Krásný! Máš talent :)

2 Monii. Monii. | Web | 5. května 2014 v 20:54 | Reagovat

Ahoj. Můžu tě ujistit, že tu povídku jsem četla. Upřímně jsem si nepamatovala, co přesně bylo v 1. části, tak jsem si jí přečetla taky, ale vůbec jsem se nedívala na komentáře, takže vážně nevím, co jsem psala někdy na konci února :) takže se omlouvám, že jsem napsala to samé. Ale píšu z mobilu, takže je těžké napsat nějaký delší komentář a ještě s háčky a čárkami.
Mě se ten příběh prostě líbí a myslím si, že máš vážně talent na psaní, takže...
Já zásadně články čtu, než je okomentuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama