Žiju

5. července 2016 v 23:40 | Kejt* |  Info
Žiju, ještě.
 

5 nejúčinnějších rad proti podzimnímu nachlazení

19. září 2015 v 12:52 | Kejt* |  Topics
Pomalu,ale jistě nám začíná podzim a jako každoročně se toto období proslavuje lidským nachlazením. Však to znáte rýma,kašel,bolesti v krku a teplota. Jelikož to postihlo i mě,chtěla bych se s vámi podělit o pár rad,které mi pomohly a určitě pomohou i vám.

new life.

18. září 2015 v 19:02 | Kejt* |  Topics
Stojím před zrcadlem a udiveně se na sebe dívám. Jak rychle jsem "dospěla".
Přijde mi,že koukám absolutně na jiného člověka,ale přesto jsem to já,já už šesnáct let. Pocitově jsem začla žít až posledních pár měsíců. Život se mi převrátil vhůru nohama.
 


RECENZE: Trilogie Padesát odstínů

15. března 2015 v 14:34 | Lucie |  Recenze
Název:
Fifty Shades of Grey (Padesát odstínů šedi)
Fifty Shades og Darker (Padesát odstínů temnoty)
Fifty Shades od Freed (Padesát odstínů svobody)

Autor: E. L. James

Počet stran:
615 (1)
656 (2)
650 (3)

Rok vydání: 2011
Nakladatelství: XYZ
Mé hodnocení: 5/5

Anotace:
Anastasia studuje literaturu a čeká ji pohovor s nezřízeně bohatým podnikatelem Christianem Greyem. Ten ovšem není jen bohatý, ale taky mladý, přitažlivý a arogantní. Pro Anu je to konec života, jaký znala. Je vtažena do světa Greyových sexuáních fantazií a z počátečního sexu na jednu noc se vyklube komplikovaný vášnivý vztah. A protože Christian má rád, když vše řídí on, připraví k podpisu smlouvu, v níž popíše vše, včetně povolených sexuálních praktik.
Mladá Ana je zcela v jeho moci. Objevuje svět sexu a erotiky, jaký nikdy předtím nezažila. Objevuje ale také složitou psychiku a charakter svého milence. Po zjištění, že jeho traumata a tajemství jsou temnější než ta nejtmavší šedá se rozhodne ho opustit. Dny bez něj jsou prázdné a pusté a není schopná na něj přestat myslet. Pak se Christian Grey znovu objeví a nabízí novou smlouvu. Ana není schopná říct ne a vrací se k muži, kterého miluje. Přesto má potíže sdílet s ním jeho život, životní styl i démony z jeho minulosti. Jsou spolu a na tom jediném záleží. Když už to vypadá, že je vyhráno, zasáhne osud. Před Anou stojí její nejhorší noční můry. Dokáže je překonat?

Můj názor(psáno 24.2.):
Je to týden, co jsem dočetla poslení díl této trilogie. Na napsání této recenze jsem si musela dát chvíli odstup a nechat si vše projít hlavou. Knihy mě vzaly víc než jsem si myslela. Nečekala jsem, že mě tolik pohltí. Doslova jsem hltatala stránku po stránce. Četlo se to jako pohádka - ano, uvědomuju si ironii, která zde vznikla. Pohádka to opravdu není !
Když Ana na začátku knihy popisuje samu sebe, hlava mi nebrala, jak je možné, aby mi byl někdo podobný jako ona a když doslova vpadla do Greyovy kanceláře, byla jsem přesvědčena, že někdo píše o mě. Protože komu se poštěstí spadnout před někým jako je Christian, že ?
Ze začátku jsem ani trochu nechápala, jak Anastasie může vůbec uvažovat, že by jeho smlouvu podepsala. Christian ve mě vzbuzoval pocit strachu v podstatě od jeho prvního výstupu v knize až po její samotný konec. Psychlogie jeho postavy je zajímavá a byl to jeden z faktorů, proč mě kniha tak vzala. Bavilo mě po malých krůčcích společně s Anou poznávat jaký opravdu je a jestli je schopný se kvůli něčemu nebo někomu změnit. Christian je záhada sám o sobě a když proplouváte knížkou uvědomíte si, že s ním život pořádně vyjebal.
Otevřeně říkám(píšu), že pro mě první kniha je až na posledním místě v porovnáním s ostatníma. Jednoduše protože jsem srdce a květiny typ holky a to v první knize moc nevidíte.
Stále se mi v hlavě přehrávají malinké zlomky ze všech knih. Myslím, že si z této knihy odnáším něco, co ve mě zůstane.

Knihy rozhodně doporučuji. Jen upozorňuji, že tento druh literatury asi nebude šálek každého.


Nečekej.

13. března 2015 v 22:18 | Kejt* |  Topics
Čekání. Jedno slovo a tolik moci,tolik ztráty.
Každý den je den,kdy na něco člověk čeká. Čekáme na šanci. Čekáme na autobus. Čekáme na zelenou barvu na semaforu. Čekáme až nám někdo vyzná lásku.Čekáme na telefonát. Čekáme na příležitost. Čekáme až spadne modré z nebe. Čekáme na něco co vlastně nikdy nepřijde.Jen prostěčekáme.
Poslední dobou si uvědomuji,co to čekání vůbec zaviňuje. Zaviňuje náščas,který je šíleně krátký. Koukněte se na to,jak moc lidé rostou,dospívají,jak to letí. Existuje miliony snad miliardy věcí,co bychom chtěli stihnout za náš krátce ubohýživot. Říkáme si: Musím stihnout tenhle úkol a tohle a támhleto. Jenže vlastně proč ? Protože se to někde píše ? Nebo že nám to někdo řekl ? Jediné co opravdu jednou musíme,je umřít.

Dospělí lidé mi říkají: Máš ještě celýživot před sebou. Ještě si můžeš užívat,ale řekněte mi,jak můžou vědět,že ho opravdu mám. Jen jednou jsem zavřela oči a bum! Uběhlo 16 let. Pro svět to nic není,ale v lidském životě ? Panebože,je to vzácnější než zlato. Každým dnem mrháme čas kvůli zbytečnostem,které vlastně ani nemusíme udělat,ale žijte okamžikem. Ne úkolama,povinnostma ani pravidlama. Žijte TEĎ,pro tuto chvíli. Žijte tak,abyste mohli říct,že to byl krásnýživot,který nemohl být lepší. Žijte tak,aby jste byli spokojeni vy,ne ostatní!
Nebojte se věcí,které si myslíte,že nedokážete nebo že na to nemáte. Všichni lidé jsou si rovni a není ani jeden,který by nebyl na stejné laťce co jsme my! Jsme lidé a máme si pomáhat. Nežít ve světě,kdy každý bojuje proti sobě. Každý jsme tvořen z toho samého!
Nečekejte na to, až bude konec,ale žijte přítomností. Žijte podle svého. Žijte tak,aby jste byli pyšní sami na sebe.

Nikdy nevíme,kdy kniha našeho života bude mít napsáno THE END. Proto si knihu předčťete pořádně! Ani jednu tečku nevynechte. Jděte a udělej teto co chcete! A hlavně: ukazujte lidem jak moc je milujete Líbající



'Cause honey your soul, could never grow old
It's evergreen
And baby your smile's
Forever in my mind and memor

Toplist (16.2.-22.2.2015)

26. února 2015 v 15:50 | Kejt* |  Toplist
Pondělí: 17
Úterý: 10
Středa: 32
Čtvrtek: 32
Pátek: 12
Sobota: 16
Neděle: 14
Celkem: 133


Nedotknutelní | Film 0.1

19. února 2015 v 11:59 | Kejt* |  Films
Vítejte u dnešního článku v nové rubrice s názvem Films. Ani nevím,jak mě napadlo vytvořit tuto rubriku,ale jelikož mám filmy moc ráda hlavně v období dešťů a nemocí,tak bychom se s vámi chtěly o ně podělit.

Jako první film v této rubrice jsem vybrala NEDOTKNUTELNÍ. Příběh podle skutečné události natočený roku 2011 ve Francii režisérama Oliviera Nakache a Érica Toledana, kteří k filmu napsali i scénář. Díky těmto lidem byl tento film oceněn hned v 7 cenách. Děj se odehrává mezi dvěma hlavními postavami,kde hraje herec Omar Sy a François Cluzet.
O co vlastně jde ?
Ochrnutý a bohatý aristokrat Philippe si za svého nového opatrovníka vybere Drisse, živelného mladíka z předměstí, kterého právě propustili z vězení. Jinými slovy - najde si na tuto práci tu nejméně vhodnou osobu. Podaří se jim však propojit nemožné: Vivaldiho a populární hudbu, serióznost a žoviální vtípky, luxusní obleky a tepláky. Bláznivým, zábavným, silným, neočekávaným a hlavně "nedotknutelným", přesně takovým se stane jejich přátelství… Komedie s dramatickou zápletkou o tom, že ani od krku po prsty u nohou nepohyblivý člověk odkázaný na pomoc druhých, nemusí ztratit smysl života. A o tom, že i nejméně pravděpodobné spojení melancholického multimilionáře a extrovertního recidivisty může humorně zapůsobit na diváka a může se z něj stát kasovní trhák.

Hodnocení: 10/10

#REKONSTRUKCE DOKONČENA

18. února 2015 v 19:53 | Kejt* |  Info
Zdravím vás, úspěšně vám oznamujeme,že rekonstrukce na tomto blogu proběhla úspěšně a je dokončenaÚžasný.
Jako první,co vás bije do očí,když otevřete náš blog je LAYOUT. Rozhodly jsme se pro "obyčejný" motiv. Pokaždé jsme měly s ročním obdobím a od někoho,ale jelikož už to chtělo něco orginálního a naše,tak Luc udělala layout,který se mi strašně moc líbí,není ani přeplácaný,ale ani nudný. Opravdu se jí moc povedl! A jelikož Luc udělala layout,tak já jsem rozřadila články do rubrik,takže tady nenajdete ani jeden článek někde pohozený. Brala jsem to článek po článku,aby to bylo perfektní. Takže rekonstrukcí jsme prošly obě dvě. Smějící se

Dále jsme se rozhodly ZRUŠIT AFFS, bohužel,ale nebyl na to čas. A aby byl někdo pak uražený,že tu nejsme pořád a neobíháme,tak to nám za to nestojí. Takže se všem moc omlouváme,ale snad to pochopíte.Mrkající

Také jsem zjistila,že jsme dlouho nepřidávaly články do určitých rubrik a náš poslední TOPLIST je z května 2014Smějící se Ale teď už se to rozjíždí a rychle to napravím.

Má otázka zní: Líbí se vám tu ???


Co bude a co bylo.

15. února 2015 v 15:36 | Lucie |  Info
Ahoj, tak po dlouhé době i já přidávám článek. Nebudete mi věřit, ale blog mi moc chybí. Dnešní článek bude jen takový upgrade o tom, co bylo a co bude.
add a caption

  • Jak můžete vidět blog má jiný vzhled. Dělala jsem ho já a jsem na sebe pyšná, že jsem ho dodělala, tedy aspoň z poloviny. Samozřejmě ještě není hotové menu, k tomu se dostanu.

  • Mám náplánované nějaké články, tak mi držte palce, ať vyjdou. Očekávejte dvě recenze na knihy, které jsem nedávno přečetla a poté článek na téma týdne 'Lék na všechnu bolest', který nestihnu napsat do konce týdne, ale vrátím se k němu.

  • Také očekávejte nějaké organizační věci(affs, rozdělení článků,...)

In the past
A teď k tomu, co bylo..
Nepamatuju si kdy jsem naposledy psala článek, ale nejspíš to bude pěkně dlouho. Stalo se toho hodně a zároveň tak strašně málo.
Na školu si stále zvykám. Dalo by se říct, že jsem chytla tempo učitelů a smířila se s tím, že to co jsem si vybrala, si teď pořádně vyžeru. Ale i přesto jak moc jsem to ze začátku nezvládala, tak jsem si vybojovala vyznamenání se čtyrmi dvojkami, což na gymplu v prváku je dobrý, nebo ne? Každopádně jsem na sebe pyšná.
Také byly Vánoce, Silvestr, měla jsem narozeniny, byli jsme v Praze na divadelním představení Vinohradského divadla, byla jsem na maturitním plese, mám nový nábytek, stalo se toho tolik, ale přesto nic z toho mě nezasáhlo tak, abych se o tom musela zmínit podrobněji. Možná jen to divadlo stojí za zastavení s u něj - v životě jsem neviděla něco lepšího, smála jsem se od začátku do konce, výkony herců byli geniální.

Toť vše, zatím..

Rok s Life-in-hevaen.

2. února 2015 v 21:47 | Kejt* |  Info
Vítejte u nového článku,
na začátek tohoto článku bych chtěla poděkovat všem,kteří za rok 2014 a nyní chodili a chodí na náš blog a jsme rádi,že jste součástí našeho virtuálního života. Před rokem a necelým měsícem jsme založily tento blog. Přesněji 7.1.2014,za učelem,abychom se vypisovaly z našich někdy útrpných chvil. S Luc* jsme ani nevěděly,že nám vydrží tak dlouho. Je pravda,že jsme zde nebyly pořád aktivní,ale blog nebyl založen na tom,abychom ho měly na prvním místě. Ale to většina blogerů zná. Asi někdy před 4 roky jsem byla šílená do blogování a každý den,když jsem přišla ze školy jsem zasedla za notebook a psala články. Nechápu jak jsem to mohla všechno stíhat,ale ráda na to vzpomínám. Naštěstí už jsem vyrostala.
source
Každopádně nemůžu uvěřit,že už je to 1 celý dlouhý rok od doby kdy jsme jsem poprvé napsaly článek. Musím se přiznat,že ten čas strašně rychle utíká. A čím víc jsem starší,tím míň času mám. A přiznám se,že mám občas strach,že nestihnu tohle támhleto a netýká se to úkolů nebo povinností,ale věcí v životě. Bojím se čím dál tím víc.
Vždy když jsem byla malá jsem chtěla být ta velká dospělá osoba,která může všechno. Ale až časem jsem pochopila,že není o co stát. Už nejsme malé děti a v tomto případě už to nikdy nevrátíme,ale musíme se smířit s tím co máme a žít dál. Každý den si užívat jak nejlépe umíme a to,že se vám nepovedl test z Matematiky nebo Němčiny,nic si z toho nedělejte. A víte proč ? Protože žádná škola vás nepřipraví na to,co vás čeká v životě.
Starry Young Eyes on we heart it / visual bookmark #16330778
Ale až na samém konci pochopíme.
Ještě jednou děkuju všem,kteří nás podporují v těchto chvílích,kdy vyléváme své duše do pár řádků a také chci poděkovat Luc* za to jak úžasnou kamarádkou mi byla a je. A věřím,že naše přátelství je nesmrtelné.

||Ještě něco o REKONSTRUKCI,kterou budeme chtít dělat během tohoto měsíce. Máme strašně moc plánů,takže se nelekejte,když se něco změní,ale o všem vás budeme informovat.||

Kejt*

Kam dál